Sociální rozdíly

Oi amigos!
Sociální rozdíly jsou v Brazílii mnohem, mnohem, mnohem větší jak v České republice. Jistě víte o favelách, pokud ne, tak jsou to chudinské čtvrti, které se nacházejí okolo velkých měst, je to tam nebezpečné a když to shrnu, tak je to místo, kde fakt bydlet nechcete. :D V Brazílii se nacházejí třeba v Rio de Janeiro nebo v São Paulo. 
V městě, kde žiju teda takové šílené rozdíly nejsou, protože tu bydlím 'na vesnici' (pro mě to je teda fakt dost velké město a jsem tu nadšená, protože v ČR bydlím v opravdové vesnici se vším všudy), ale stejně tu pár rozdílů je. A o tom dnešní článek tak trochu je. 
Dne 27.8. jsem šla s mým host tátou (na fotce vpravo)  na městský úřad. Můj host táta je prezidentem rotary klubu Pato Branco Vila Nova, a protože je v Brazílii rotary populárnější a známější než v Česku, tak jsem se tam šla představit a zúčastnit se jejich schůzky.


Nerozuměla jsem teda skoro ničemu, ale nakonec jsem pochopila, že plánují nějaký projekt, který pomůže chudým lidem.
Ještě jsme se párkrát vyfotili a schůzka byla u konce. Poté jsme jeli docela daleko až na konec města, kde je takové pečovatelské centrum, kde se dobrovolníci starají o děti, které v životě moc štěstí nepotkalo.
Například tam byla holčička, které umřeli oba dva rodiče, nemá žádné peníze, ale stejně jsem ji viděla, jak hraje s jejími kamarády fotbal a směje se.
Nebo kluk, jehož rodiče jsou nezaměstnaní, žijí v hrozných podmínkách a doma to není bezpečné. Takových případů tam bylo bohužel víc.


Zaměstnanci městského úřadu tam měřili rozměry 'fotbalového hřiště' (poslední obrázek), protože ho chtějí opravit, aby se na něm dalo bezpečně a bezproblémově sportovat.
Když jsem na ty děti koukala, tak jsem se cítila trochu divně, protože když si uvědomim kvůli jakým věcem se někdy trápim já...
Stála jsem tam a pozorovala je, jak s tím málem, co mají, dokáží vyžít. Jak se radují z maličkostí, jak se všichni smějou a vypadají vážně šťastně.
Jsem strašně ráda, že lidi, co ty peníze mají, tak je investují do něčeho, co pomáhá ostatním. Že se starají, že jim nejsou ostatní lidé jedno.
Dneska jsem to pojala dost krátce, tak snad vám to nevadí a uvidíme se (snad) brzo u dalšího článku.
Tchau!
Amálie

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

100 dní v Brazílii? Q&A

Vodopády Iguaçu

NORDESTE DREAM TRIP